|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Úbytek opylovačů v krajině
Pokorná, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na téma úbytku opylovačů v krajině. Podstatná část je věnována včelám. Práce se věnuje úbytku opylujícího hmyzu, a to jak na globální úrovni, tak i na úrovni České republiky. Jsou zde představeny příčiny a důsledky úbytku opylovačů a současně také konkrétní kroky, doporučení a opatření, které mohou opylovače v krajině podporovat. Konkrétní situace je demonstrována na příkladu včel v okresu Brno-venkov. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů byl proveden kvalitativní průzkum mezi vybranými včelaři. Rozhovory byly zaměřeny na zjištění názorů a pohledů včelařů na úbytek opylovačů v krajině. Dále byly zjišťovány příčiny, které k úbytku přispívají a opatření, která by podle jejich názoru mohla opylovače v krajině podporovat. Z provedených rozhovorů vyplívá, že sami včelaři úbytek svých chovů v dlouhodobém měřítku nepozorují, naopak většinou docházelo k navýšení stavu včelstev od doby začátku chovu. Nicméně úbytek opylovačů obecně, byl zpozorován několika respondenty, nejvíce se jednalo o druhy čmeláků a motýlů. V rámci problematiky úbytku opylovačů a jejich příčin se několik včelařů zmínilo také o zkušenosti se špatnou nebo nedostatečnou spoluprací se zemědělci a negativně se vyjádřilo k chemizaci zemědělství a neohleduplnému přístupu ke krajině.
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
| |
|
|
Možnosti implementace tématiky opylovačů do učiva ZŠ
MAŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá obsahem učiva tématiky "opylovači", především možností implementace ve výuce na základní škole. Rešeršní část se věnuje opylování, významu opylovačů, ukotvení tématiky v Rámcově vzdělávacím programu, a především analýze řad učebnic přírodovědy a přírodopisu pro základní školy z hlediska tématu opylovači. K získání potřebných dat byly v metodické části vytvořeny didaktické testy a výukový projekt pro žáky 4. a 6. ročníků základních škol. Na základě získaných poznatků byl vyřčen závěr ohledně možného zařazení tématiky do výuky na základní škole.
|
|
|
The role of biotic interactions in plant invasions
Štajerová, Kateřina ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent) ; Richardson, David M. (oponent)
- ABSTRAKT - Během invaze dochází k zániku dlouhodobě ustálených a vzniku nových biotických interakcí, což má vliv na invazní úspěch rostliny v novém areálu. Ve své práci se zabývám různými biotickými interakcemi, zejména vztahy mezi rostlinami navzájem, jejich herbivory, opylovači a mykorhizními houbami, ale i tím, jak lze znalosti o biotických interakcích následně využít při plánování efektivního managementu, který by byl založen na vědeckých poznatcích. S kolegy jsme studovali tyto interakce na úrovni rostlinných společenstev, ale provedli jsme i mezikontinentální srovnání, zejména mezi Evropou a Severní Amerikou. Náš výzkum byl založen hlavně na sběru terénních dat. Z mnoha teorií a koncepcí, které byly doposud zformulovány pro vysvětlení úspěchu invazních rostlin v novém areálu, je nejčastěji studovanou hypotézou "únik před nepřáteli. Jejím předpokladem je, že invazní druhy jsou v novém areálu úspěšné mimo jiné i proto, že částečně či úplně unikly svým přirozeným nepřátelům, které jejich populace regulovali v původním areálu. Naše výsledky podporují tuto hypotézu, ale zjistili jsme, že rozsah poškození je závislý na souhře několika okolností, tj. o jakou funkční skupinu herbivorů se jedná, či zda jsou v daném areálu původní, totéž platí i pro jejich živné rostliny. Asi nejdůležitější interakcí mezi...
|
|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
|
|
Geometrická morfometrika tvaru a symetrie květních struktur - ekologický a evoluční význam
Rubešová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Woodard, Kateřina (oponent)
V mé bakalářské práci se zabývám literární rešerší na téma geometrické morfometrie, jejího využití pro zkoumání květních symetrií a ekologických i evolučních významů květní symetrie. V první části přináším popis metod a využití geometrické morfometriky. Druhá část se věnuje popisu hlavních typů květní symetrie. Další části zahrnují morfometrické výzkumy určitých linií. Mnoho studií zahrnuje druhy rostlin z čeledi Brassicaceae. Poslední kapitola shrnuje moderní metody morfologického výzkumu a jejich možnosti využití v budoucích výzkumech.
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
| |
host ::
RSS.